Vánočním stromem na náměstí Svobody bude letos 18 metrů vysoká jedle bělokorá, která pochází tradičně z lesů Mendelovy univerzity z okolí Bílovic nad Svitavou.
Strom se dvěma příběhy
Lidé si často přejí, aby vánoční strom byl dokonale rovný, dostatečně vysoký, nechyběla mu žádná větev, zkrátka aby byl bez jediné chybičky. V případě stromů rostoucích v lese je ale obtížné takové souměrnosti docílit, nerostou totiž jako solitéry na zahradě, ale mezi ostatními stromy v lese, nemají tedy možnost růst rovnoměrně a občas prostě nějaká větev chybí nebo je ošklivá. Naše letošní jedle je odhadem 50 let stará a je krásná svou přirozeností, tím vším, čím si prošla, čemu dlouhé roky odolávala. To je její první příběh.
A ten druhý? Ten vysvětluje, proč každý rok vánoční strom pochází právě z univerzitních lesů. Váže se k němu totiž dojemná historie z roku 1919, kdy spisovatel Rudolf Těsnohlídek zachránil v lese v okolí Bílovic nad Svitavou odložené děvčátko. Tato událost ho zasáhla a přemýšlel, jak dále pomoci opuštěným dětem. Při návštěvě Kodaně si všiml ozdobeného stromu a zvyk přinesl k nám. Roku 1924 byl jeho nápad poprvé zrealizován a brněnské náměstí ozdobil první veřejný vánoční strom z lesa.
Díky charitativní sbírce, která pod stromem proběhla, byl v následujících letech podle návrhu Bohuslava Fuchse v Brně postaven dětský domov. Otevřen byl v roce 1929 a dostal jméno podle dánské královny Dagmar, jež proslula péčí o chudé. Sbírka probíhá pod vánočním stromem dodnes a organizuje ji Český červený kříž.
První u nás a ve střední Evropě
Úplně první veřejný vánoční strom byl rozsvícen v roce 1912 v New Yorku, prvním evropským byl v roce 1914 právě ten v Kodani, u nás a pravděpodobně i ve střední Evropě, to bylo již zmíněné Brno v roce 1924. V roce 1926 se k tradici vánočních stromů na náměstích přidala Plzeň, poté i Praha.
Dokument České televize o Vánočním stromu republiky zde.
